Naše „liduška“, jak se jí často říká, byla a je spojován především s hudebním oborem. Hudební vzdělávání má totiž v Lovosicích dlouholetou tradici. První zmínka o výuce hudby v našem městě je již z roku 1772 v cestopise anglického spisovatele Charlese Burneyho. V listopadu 1926 byla v Lovosicích otevřena pobočka litoměřické České hudební školy. Vlastní hudební školu mají Lovosice od 1. září 1947, kdy byl zřízen Městský hudební ústav, a škole byla přidělena budova v ulici Karla Maličkého, kde sídlila až do června 2012. Během vývoje nesla název Lidová škola umění a od roku 1990 Základní umělecká škola.
Prvním ředitelem se stal Bohumil Jícha, kterého vystřídal v roce 1950 Jan Habeš. Vyučoval hře na housle a dechové nástroje, klavír ovládly ženy – Eliška Hanychová (Provazníková) a Zdena Eremiášová, od roku 1953 Božena Kesslerová (Hrbková). Počáteční nedůvěra ve školu, kdy se obyvatelé svěřují spíše do rukou soukromým učitelům a do školy se hlásí jen jimi odmítnuté děti, je po deseti letech překonána a kapacita 90 žáků je naplněna. Ve školním roce 1958/59 nastupují nové učitelky Blanka Tůmová (Sammartinová) – housle a Věra Svobodová – klavír, ta se o rok později stává ředitelkou. Kapacita školy postupně roste, jsou zakoupeny 2 klavíry a byt v 1. patře budovy je přestavěn na sál a dvě učebny, aby se učitelé nemuseli ve třídách střídat. Začínají se vyučovat další nástroje: lesní roh – Josef Turek, akordeon – Miluše Klatovská, hra na kytaru se vyučuje jen skupinově a zpočátku je určena zejména pro slabší žáky. Od školního roku 1961/62 je ke škole přičleněna pobočka v Libochovicích, kde pracují 4 učitelé – Dobromila Konárková (klavír), Jan Carda (akordeon), Heda Štérová (klavír) a E. Čermáková.
V šedesátých letech škola zaznamenává první úspěchy na soutěžích, zejména zásluhou houslového kvarteta ve složení Jaroslav Šanda, Pavel Arazim, Milan Vladyka a Jaroslav Ondráček.
V září 1968 do školy nastupuje Petr Švehla, od roku 1975 ředitel, který pokračuje ve výborné tradici houslového oddělení. Řada jeho žáků získávala úspěchy na soutěžích LŠU či na Kocianově houslové soutěži a mnozí se vydávají na profesionální dráhu. Koncem 70. let se škola rozšiřuje o výtvarný obor, který vede Bohumil Kadlec, od školního roku 1981/82 Jitka Otradovcová a ve stejném roce se „výtvarka“ stěhuje do budovy Karla Maličkého 16. V roce 1985 začíná s příchodem Evy Muríňové (Peluňkové) výuka příčné flétny.
Po smrti Petra Švehly přebírá ředitelské křeslo Jiří Lhotský a od září 1995 rozšiřuje nabídku vyučovaných předmětů o nástroje populární hudby (bicí, EKN, country kytara, sólový zpěv), přicházejí noví učitelé, výuka se rozšiřuje na odloučená pracoviště v budově Elka na Václavském náměstí a v Přívozní ulici Postupně jsou modernizovány učebny, zakoupeny nové nástroje a aparatura pro pořádání koncertů.
Od ledna 1996 přechází škola do právní subjektivity a z podnětu MÚ Libochovice se osamostatňuje tamní pobočka. Zájem o školu roste i v dalších spádových obcích, což vede postupně ke vzniku nových poboček školy v Třebenicích, Velemíně a Třebívlicích.
Škola zaznamenává úspěchy v ústředních kolech soutěže ZUŠ v oborech příčná flétna, trubka, klarinet, sólový zpěv, komorní hra. Rozhlasové soutěže Concertino Praga se účastní trumpetisté Radovan Lukš, Matěj Kopáček a klarinetista Matouš Kopáček.
V současné době bodují zejména zpěváci populární hudby na různých celostátních pěveckých soutěžích (Natálie Tichá, Lucie Hajná). Na konzervatoře odešli studovat žáci oboru trubka, bicí, klavír.
Na přelomu století fungovala při škole řada souborů a komorních seskupení. Pod vedením ředitele Lhotského pracoval několik let Lovosický Brass Band tvořený učiteli, žáky a dalšími amatérskými hudebníky. Z žákovských souborů připomeňme Trio Estudiantes, Countrušky, klarinetové trio a od roku 2001 stále existující soubor Enkláva.
